Radka5

10. ledna 2017 v 21:11 | Ich |  Radka
pokračování :)

Malý ocásek visí z jabloně dolů. Ochmýřené kotě k němu přivázané tiše vrní a nastavuje slunci prosvítajícímu mezi stromy co největší část svého kožichu. Špičaté uši se jí na hlavě nepatrně zaškubou a celé kotěcí tělo se napruží.
Co to je?
Oči skenují zem pod stromem ze strany na stranu, když po ní přeběhnou dvě děti běžící za míčem.
"Chytej." Vykopne kluk balón vysoko do vzduchu. "To je moc vysoko!" Snaží se nadskočit druhý, aby ho chytil.
Děti. Pomyslí si tiše Radka a znovu zavře oči. Najednou jí však ležérně přistane na nose velká můra.
"Co to?" Vyhrkne zděšeně a prudce nadskočí do úkrytu před nečekaným nebezpečím. Celé její pružné tělo se pak snaží zachytit okolních větví. A sakra. Zachytí se jí drápy o větev, což ji však nezastaví, jen jí to roztočí dokola jako beyblade mířící do boje.

"Je tu někdo?" Strčí Radka opatrně hlavu do škvíry mezi dveřmi. Jenže odpověď nepřijde. Ani nemůže, ve třídě nikdo není.
"Tak jsi přece jen přišla." Vyděsí ji hlas za zády a ona v úleku vpadne do třídy. "Já věděla, že na seminář určitě dojdeš."
"Přišla jsem se jenom rozloučit."
"Ale došla jsi."
"Víš ty co Jano?"
"Co?"
"Ale nic." Potvora jedna.
"Jak se dnes máte." Vejdou do třídy dva staří kocouři, kterým kožichem prosvítají šediny. "Kdo vlastně má na dnes nachystanou přednášku?" Všechny pohledy se obrátí na Radku.
To ne. TO NE. Začne se třást po celém těle a lapat po dechu. "Já…." Slova se jí najednou zaseknou v krku.

"Ale já si myslela…"
"No mně se nezdá, že byste myslela."
"Jo." Přisadí si druhý kocour, který sedí vzadu u okna a většinu času jen pokukuje po trávě venku. "Kdybyste myslela, tak víte, že je to zřejmé."
"Proč? Vždyť to vůbec…" zřejmé není. Chce se bránit Radka, ale slova se jí najednou zadrhnou v krku.
"Podívejte se na to takhle, kdyby.." Začne ostře vysvětlovat jeden z kocourů, to už se však do jejích uší nedostane. Šedý opar, který celou její přednášku visel vzadu třídy, zhoustne v černou kaši a tichý šepot hluboko v uších opakující mantru: "Zkazíš to. Jsi neschopná. Vůbec tomu nerozumíš." Přejde ve křik vyplňující jí obě uši. Mami.

"Je vám něco?" Zarazí se zděšeně všichni. To už však Radka leží stočená do klubíčka, objímajíc sama sebe se slzami poulícími se jí z obou očí. "Zavolejte sanitku." Zděsí se Jana sedící v první lavici.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama