pokračování :)
Takhle hrášek stráví postáváním nad záchodem celou noc. Nakonec se však k ničemu neodhodlá a unaveně padne do postele. Za tři dny si pro něj dojdou a on opět sedí v letadle. Co teď se mnou bude? Myslí si tiše.
Soud proběhne rychle. "Poznáváte tento objekt?" Ukazuje mu žalobce fotku, na které je zobrazena dřevěná deska se zkrvaveným koncem.
"Ne, nepoznávám."
"Nelžete! Našly se na něm vaše otisky."
V podobném duchu proběhne celý proces zakončený jednoduše. Tři roky odnětí svobody. Po vynesení rozsudku hrášek celý změní barvu. Už soudní proces na něm zanechal šedý odstín, teď však zčerná docela. Jeden by v něm ani nepoznal hrášek.
Život však někdy sleduje zvláštní cesty. Když ho justiční stráž odváží do vězení, z prava blbec přehlídne stopku a nebere to přímo do nich. Těžká tatra zdemoluje celý předek a zabije oba členy ostrahy. Zadní část auta je však jako zázrakem skoro v neporušená. Do kapoty je proražena jen docela malá díra. Žádný člověk by se jí neprotáhnul.
Další měsíc stráví hrášek schováváním se v jeskyni na okraji města. Nejdřív je po něm vyhlášeno celostátní pátrání. Po čase pak celosvětové. Jenže on už je opatrnější. Vyhlíží a naslouchá, jestli se někdo nepřibližuje a když ano, rychle se schová pod hromadu listí. Jednou tak musel strávit schovaný dva dny, když se v jeho bunkru ubytoval špinavý bezdomovec.
Různými cestami se pak již zdravěji zbarvený hrášek dostává do zahraničí. Pomalu cestuje ze země do země. Hlavně aby na něj nepřišla policie. Když dorazí k oceánu, propašuje se na loď, v jejímž skladu stráví schoulený celou plavbu. Na novém kontinentě z něj strach trochu opadne. Jak by taky ne? Tady ho určitě nikdo nezná a nikdo nehledá. Odváží se dokonce sednout na vlak. Tak se stane, že hrášek dorazí až do Kalifornie.
Ty stařičké tatrovky mají těžké podvozky, dobře zabíjí. :)