šestý hrášek

12. prosince 2016 v 9:14 | Ich |  hrášky
Šestý hrášek byl ze všech nejlínější, a proto když ostatní odešli a vydali se do světa, zůstal ležet v popelnici. A zůstal ležet, i když po třech dnech přijeli popeláři. Nabrali popelnici a vyprázdnili ji i s milým hráškem. Trocha otřesů. Možná zemětřesení. Pomyslel si hrášek, přetočil se na druhý bok a spal dál.
Probudily ho až zvuky plamenů spalující odpadky všude okolo. Nejen že ho to probudilo, ale také patřičně vyděsilo. Začal panikařit a chtěl utéct. Jenže kam? Všude okolo odpadky doprovázené ohněm. Vybral si tedy náhodný směr a zkusil štěstí. Lepší než čekat na smrt. Ve spěchu se však přehlédl a vrazil v plné rychlosti do masivní kovové desky. To ho na chvilku omráčilo a když se probral už měl spečenou kůžičku. Naštěstí to do čeho vrazil, byl tlustý ocelový sejf, který někdo hodil do odpadků. Dveře sejfu se za ním zabouchly, než bys řekl švec. Ne náhodou mohl posledního hráška potkat nejrychlejší konec ze všech. Ne nadarmo se říká, že lenost je metlou lidstva.
Když ve spalovně vytáhli z popela natavený trezor, začali hned nadávat. Lidi dnes vyhodí všechno. Nakonec však stejně trezor vzali a hodily na hromadu šrotu k odvezení. To milého hráška opět probudilo a chtěl se dostat ven. Jenže jak? Dveře už nešly otevřít. Zkoušel tedy bouchat a křičet o pomoc. Nic. "Pomóc!" Křičel tak dlouho až úplně ochraptěl.
Poté si pro kovový odpad dojeli a trezor skončil spolu s ostatním odpadem v tavné peci. Jasně, v posledním okamžiku hrášek sliboval, že se napraví a bude sekat latinu. Jen kdyby dostal další šanci. Ne na každého však čeká druhá šance. Někdy je prostě už moc pozdě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 14. prosince 2016 v 13:29 | Reagovat

Sedmý bude mít Newtonův mozek a zachrání šestého ze spárů smrti v jakémsi návratu do budoucnosti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama