plavky

14. prosince 2016 v 23:54 | Ich |  zbytek
Včera to bylo divný. Bylo dost teplo, a tak jsem si šel večer zaplavat k rybníku. Není to daleko, ale stejně jsem byl celý propocený ještě dřív, než jsem vůbec došel. Plavky už jsem měl na sobě a tak stačilo jenom najít vhodný kout, kde by mi nikdo oblečení na břehu neukradnul. A už jsem byl ve vodě.
Nejdřív jsem začal pomalu, jen tak na rozcvičku, ale potom jsem začal plavat trochu víc. Vzal jsem to tedy napříč. Tam a zpátky přes celý rybník by mě mělo dostatečně unavit. Jenže když jsem byl zhruba půlce, něco mě chytilo a začalo táhnout dolů. Teda ne že by mě to drželo za nohu, nebo jinde. Chytilo to přímo moje plavky.
Proboha celou noc jsem myslel na to, co to mohlo být. Rybářský háček? Dával jsem si pozor, abych se žádnému rybáři do šňůry nezamotal. Jasně jednoho, nebo dva jsem viděl, ale ti byli úplně jinde. A že bych měl zrovna takovou smůlu? Nebo že by to byla podivná ryba, kterou přitáhly moje barevné plavky? Nemohl jsem se zamotat do řasy a zachytit se? Pocit stahování by mohl být z toho, jak jsem se snažil plavat dál. Jenže to něco mě jistě táhlo dolů. Celou noc jsem nespal a hlavou se mi vířily samé otázky.
Vím jistě jen to, že jsem byl pomalu stahován pod vodu. Cákal jsem kolem sebe a dokonce jsem myslel, že se utopím. Nakonec ze mě naštěstí plavky sjely a já se dal plnou parou ke břehu. Znovu jsem však už nic neucítil. Hned u břehu jsem s hrůzou zjistil, že jsem na opačném břehu, než mám zbytek oblečení. Samozřejmě bych mohl nenápadně přeplavat zpátky, ale kdo ví, co by se mi mohlo stát. Ne to jsem nemohl riskovat.
Nakonec jsem se schoval v rákosí a čekal do večera, až všichni odjedou. Nebylo to zas tak třeba, protože u rybníka bylo jen minimálně lidí a ti brzo odešli, aby je nezachytila tma. Zaradoval jsem se a vydal se ke svému oblečení. Přitom jsem se modlil, aby už nikdo nedošel. Jenže asi marně. Po cestě jsem potkal jednu dvojci, která se večer šla projít okolo vody. Provinile jsem se na ně usmál a chvilku jsem i zvažoval, že bych skočil zpátky do vody. Přidal jsem však jen do kroku a snažil se, aby vše bylo co nejdřív za mnou. Dívka se pak za mnou ještě párkrát ohlédla.
Oblečení zůstalo, kde jsem ho zanechal. Konečně jsem byl doma a rád bych na vše zapomněl. Jenže ráno jsem objevil na svém zadku podivné modřiny. Je ve tvaru lidské ruky a včera ráno jsem ji tam ještě neměl. Můj bože, co se mi to vlastně stalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama