Po dlouhé době to tu máme zase :) článek přesně na dvě stě slov a hledané výrazy jsou skořice, tramvaj, mobil, přitažlivost, vlis
Temnou nocí se mihne stín. Odrazí se od komína a přistane na protější střeše. Drápy se zaryjí do tašek a prorazí je skrz. Při dalším dešti tudy bude jistě zatékat. Špičaté uši se nastraží, když dole ulicí projede tramvaj. Vlkodlak porostlý tmavou srstí se znovu rozeběhne po střechách kličkujíc mezi komíny a anténami.
Malá holčička pozorující na balkóně hvězdy se dá do křiku, když se o zábradlí zachytí dvoumetrová vlčí postava."Mamííí."
Vlkodlak se však hned pouští. Zemská přitažlivost ho stáhne k sobě a on se postupně zachytává za jednotlivá zábradlí paneláku, až nakonec přistane na vrcholku pouliční lampy. Chvilku se opatrně rozhlíží kolem a čenichá. Světlo lampy osvětlí malý přívěšek houpající se mu na krku. Vlis znázorňuje starou pekařskou pec s velkou lžící.
"Klid Adélko, to byl jen ošklivý sen." Zachytí jeho zostřené smysly.
Když si ničeho jiného nevšimne, odrazí se vlkodlak a jedním skokem skončí v boční uličce, kde se začne měnit zpátky v člověka. Nakonec ještě vytáhne z batohu na zádech oblečení, pak zkontroluje čas na mobilu.
"To stíhám." Zamumlá tiše.
Nakonec přejde ke dveřím a zazvoní na zvonek.
"Pan Havlát?"
"Ano?"
"Přál jste si tvarohové bochánky se skořicí?"
"Ano, to jsem já."
"Bude to dvě stě sedmnáct."
Úžasné. Nejvíce mě dostal ten konec