Někde mezi Hradcem a Starým Dvorcem stála na konci bezejmenné vesnice značka. Hned za kopcem, na kterém stojí, se cesta klikatí. Chvilku vpravo, chvilku vlevo. V prudkém svahu zakončeném malým mostem může být sjezd pro svátečního řidiče nebezpečný. Proto ta značka. Doporučená rychlost šedesát kilometrů v hodině. Malý modrý rámeček s bílou šedesátkou uprostřed. Malý hlouček křížků obklopujících mostek pod svahem je však dostatečným svědectvím toho, jak je na ni nahlíženo.
Někdo za ní zpomalí. Někdo ještě přidá. Jednou u ní dokonce někdo zastavil. To na sebe byla značka tak hrdá, že se málem samou pýchou nadmula a odletěla. Hrdost jí však rychle přešla v okamžik, kdy z auta vystoupil muž a začal ji pilou odřezávat. Nakonec ji však zachránila okolo projíždějící policejní hlídka. No celkově jsou lidé projíždějící okolo ní různorodá směsice a jako každá v každé várce musli se najdou jeden nebo dva kamínky i zde existují ti speciální.
Puštěné rádio je slyšet již z dálky. Potom se přidá i zvuk motoru. Pak občas přijde ještě křik, ale to není pravidlem. Nakonec je konečně značka spatří a občas po nich zůstane ještě zvuk tvrdého nárazu zdola, ale po něm je už většinou klid. Aspoň než se přiřítí záchranka a jeden nebo dva povinné televizní štáby následujícího ráno. Někteří si natáčí i ji. To se potom značka pěkně nakrucuje, aby byla vidět z toho nejlepšího úhlu.
Zrovna minulý týden se okolo vracela skupinka učňů oslavujících svůj výuční list. Nějak se vše protáhlo a jim se nechtělo přestat. Pro jistotu tak slavili ještě po cestě domů. Když se auto prohnalo kolem, držel se zrovna jeden z nich zuby nehty na střeše a křičel. Něco o batmanovi, nebo čem, ale o tom značka nikdy nic neslyšela. Možná jen křičel něco o barmanovi. Sletěl hned v první zatáčce. Auto pak ještě kličkovalo o dvě zatáčky dál, ale nakonec zoralo škarpu u silnice a zastavilo se.
Posledních pár dní se tu na vrcholku kopce vždycky objeví. Asi okolo čtvrté ráno. Jen tak tiše stojí a kouká se přes pole na východ. Když vyjde slunce, počká ještě asi minutu dvě, stáhne si kšiltovku hlouběji do obličeje a zmizí. Tady to není zas tak nic neobvyklého. Ve třetí zatáčce kdysi stopovala dívka, ale jen když padala mlha. Párkrát se objevila i zde u značky a chtěla si povídat. Stopuje, protože se chce dostat domů a vrátit se aspoň naposledy k rodičům. Stydí se však za to, jak jí žebra proraženě trčí z hrudníku ven, a tak se odváží ukázat jen za mlhy, kdy není moc vidět. Nakonec však taky jednoho mlžnýho rána zmizela. Vyděsila řidiče, který strhnul volant a přejel ji podruhé. Pak už se neukázala.