omluva

24. října 2016 v 16:21 | Ich |  zbytek
Někdy tak divukrásně pršívá.
Déšť padá na Brno a stromy kolem cest.
Zní první verše básně,
v níž já měl tě na hrad vést

Měsíční svit už odvál
vybělené strany slabikáře.
A báseň nikdo nenapsal,
když slepý k tužce přišel.
Pak duchem kdesi v širém kraji,
jak v pokoji svém tiše spal

Tohle není žádná omluva.
Možná si teď tiše myslíš.
To však není vůbec pravda.
Neb prostá slova mrzí mě to,
jsou ti čím dál blíž a blíž.


Mrzí mě to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 2. listopadu 2016 v 11:15 | Reagovat

Toužíš i po odpuštění?

2 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 4. listopadu 2016 v 15:49 | Reagovat

[1]: ne, proč?

3 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 5. listopadu 2016 v 2:59 | Reagovat

[2]: Omluva většiny lidí být obvykle motivována touhou o odpuštění =) Jinými slovy - omlouvají se, protože chtějí aby jim dotyčný odpustil.

4 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 5. listopadu 2016 v 10:06 | Reagovat

[3]: omluva je jako nebezpečná zbraň! Vystřel a zapomeň. Nemusíš ani počkat na to, kolik neštěstí způsobí ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama