růže1

20. září 2016 v 12:18 | Ich |  obchod
V malém krámku na předměstí je skoro tma. Tlusté závěsy překrývají zatlučená okna a brání světlu v pronikání dovnitř. Jediné světlo poskytuje lampa svítící na pultu, kde s hlavou složenou spokojeně dospává prodavač. Zvonek nad dveřmi cinkne a vstoupí muž ve středních letech s mírně se rozšiřující pleškou.
Chvilku jen tak nejistě postává a přešlapuje, pak si rukou přejede své vysoké čelo a povídá:
"Hele kamaráde, nezlob se, že tě budím, ale potřeboval bych od tebe službu."
"Promiň, ale můžeš dojít až zítra? Dnes toho mám moc." Zamumlá ospale prodavač.
"To nejde. Mám večer schůzku a potřebuji se náležitě nachystat. Slyšel jsem, že mi můžeš pomoct. Fakt by mi to pomohlo, kamaráde."
Potom následuje další přešlapování, odkašlávání a nervózní otírání zpoceného čela.
"Prosím."
"No jo, no jo." Prodavač se zkouší nadzvednout se, ale ruce se mu třesou a víčka ospale zavírají. "Co jsi to říkal, že potřebuješ?"
"Jen nějakou hloupost. Však to znáš. Mám večer schůzku a moc bych chtěl, aby vyšla. Slyšel jsem od jistého přítele, že tu pomáháš lidem, jako jsem já."
"To by nebyl problém, mám tu něco přesně pro tebe. Jen jsi přišel trochu pozdě."
Prodavač se otočí a odejde skrze závěs do zadní části obchodu.
"Takže mi nepomůžeš? A nešlo by s tím něco dělat. Fakt by mi to kámo píchlo."
Po chvilce se vrátí prodavač s hrnkem kávy a postaví ho na stůl. Pak opět zmizí někam mezi police v tmavé části obchodu, kde není vidět ani na krok.
"Je to takové zařízení. Vyrábí ho kamarád z Egypta a funguje přímo perfektně. Zatím nikdo si na něj nestěžoval."
"A k čemu mi to bude?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 21. září 2016 v 19:42 | Reagovat

Příjemný a poutavý začátek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama