Květen 2016

Karel1

31. května 2016 v 20:13 | Ich |  zbytek
Pan Vávra jezdí s kamionem. Vždycky to byl jeho sen, už jako dítě si přál pod stromeček malý model a jezdil s ním po koberci. Jenže pak vyrostl. Vyrostl a měl si vybrat co dál. Jestli jít studovat, nebo se vyučit mechanikem. Každý řidič přece potřebuje vědět, jak funguje motor. Rodiče byli neoblomní a čtyři roky zdravotní školy i s maturitou hrozně otravné. Až k uzoufání otravné. Ne jako brázdit dálnice a houkat klaksonem. Večer přespávat na sedla do svitu hvězd. Opíkat si klobásky v rendlíku nad vařičem. No má maturitu a teď jezdí se sanitkou. V duchu jí však říká kamion. Rodiče jsou na něj pyšní. Že zachraňuje životy všem vykládají. Je to hrdina. On však zatím vozí staré babky do nemocnice na vyšetření. Občas mu nadávají, občas mu lichotí, nejhorší jsou však nerudní dědulové. Pro některé je příliš mladý, na to aby uměl pořádně řídit, pro jiné má zase ošklivý účes. Jednou jede moc pozdě pozdě a měl by si přece uvědomit, že na něj přece nebude nikdo čekat. Jindy přijede moc brzy a měl by přece brát ohledy a možná raději objet celý blok dokolečka, protože maminka ještě není nachystaná. A k všemu musí sedět za volantem volkswagwenu.
Jednou řekněme v.... červenci jel pan Vávra ráno jako každý den posbírat stádo aby jej mohl rozvozit do nemocnic na vyšetření. Špička se táhne dopředu i dozadu a raní půlhodinka v sanitce je tak vždy strávena s kávou a koblihy, dnes však na koblihy ještě není čas. Sanitka opatrně zaparkuje ve vjezdu a pan Vávra rychle vyskakuje ze dveří div nemetá kotrmelce. Jeho žena včera zapomněla koupit koblihy v pekařství a tak se nedá nic dělat, snad mu je nikdo nevykoupil. Zvonek nad dveřmi zazvoní a s reflexní vestou na sobě ho všichni ve frontě pouští dopředu. Očividně vidí, že má naspěch. Co kdyby kvůli jeho zdržení někdo umřel.

pokračování příště

Krabice na boty

27. května 2016 v 12:51 | Ich |  téma týdne
Nějak nevím ale když tak přemýšlím, čím jsem asi mohl v minulém životě být, napadá mě jediná věc. Docela tutovka. Myslím že jsem byl krabicí od bot. Asi protože jsem byl vždycky tak trochu prázdný a hledal jsem něco co by mě naplňovalo, ale taky proto že i přese všechno mám to nejdůležitější uvnitř. Ano někdo by si mohl myslet, že jsem příliš zahleděný do minulosti a proto se obklopuji krabicemi od bot, ale není to tak. Jen je mi je líto vyhodit. Dá se do nich schovat tolik zajímavých věcí. Dobře a ještě nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil minulé životy, takže pokud to funguje složitěji než si ostatní myslí a zrovna tahle krabice od bot jsem já, tak ji nechci jen tak nazdařbůh vyhodit ven do deště. Ať si ještě chvilku užije. Nebo nedej bůh kdyby to byla třeba moje mamka, tu bych přece taky nemohl jen tak vyhodit. Historie krabic na boty je trochu krátká a všechny generace lidí na zemi, kterých je aktuálně přes sedm miliard, nelze tak snadno pokrýt. Někde se jejich předchozí životy krabic musely vzít. Ale ještě mě napadlo, že možná lidé dřív nežili v předchozím životě jako krabice od bot, možná že dřív lidi byly džbány na vodu a truhlice na oblečení. Možná že se tyhle věci mění, třeba začali žít lidé nejdříve jako krabice od bot až v devatenáctém století, kdy je vymysleli. No ale co já o tom vím, třeba je to nějak úplně jinak.

veverka se šroubovákem

22. května 2016 v 21:25 | Ich |  téma týdne
Víte, že veverka je první zvíře na světě, které umí používat šroubovák? V Německu se výzkumníci snažili prozkoumat domněnku, že veverky disponují nadprůměrnou inteligencí, kterou využívají ke kolektivnímu hospodaření v lese. Tato teorie je zcela nepotvrdila, ale závěrem práce je, že ji nelze ani vyvrátit. Na druhou stranu se výzkumníkům podařilo odhalit opravdu nadprůměrnou inteligenci veverek. Toho ústav využil a nadále cvičí veverky v používání šroubováků a dalšího nářadí. V tomto spolupracují s mezinárodní stavební firmou StrumBild a nadále chtějí využívat trénované veverky jako levnou pracovní sílu v úzkých prostorech. Hodlají tak nahradit asi třicet tisíc pozic na kterých zaměstnávají malé děti hlavně ze zemí třetího světa. Veverky se obecně ukazují jako ještě levnější varianta, dostanou se i do míst, kam se malé dítě nevleze a především jejich mrštné tělo je dělá ideálními pracovníky v této oblasti. Jedinou překážkou tak i nadále zůstává, že dosud jediný nástroj který veverka dokáže aktivně používet je šroubovák. Další výzkum tak bude pokračovt v oblasti šlechtění zručnějších a inteligentnějších veverek, stejně jako v oblasti genetických modifikací.