ráno v hotelu

27. února 2016 v 22:26 | Ich |  téma týdne
"Vstávat, je ráno." Ozve se zpoza dveří.
To je můj budík. Dělá mi to každé ráno. A každý večer se ho snažím vypnout.
"Hned tam budu."
Přikrývka váží tunu. Možná i dvě. Každý ráno jsem jak přikovaný k posteli.
"Raz. Dva. Tři."
Ke dveřím jsou to od postele tři metry. Včera jsem je zvládl pod hodinu. Mám skvělou fyzičku.
Postavit se na nohy není problém. Potíž je až další krok. Závaží připevněné nad kotníky váží asi tunu. Ne kecám, má jen sto padesát kilo.
Každý krok trvá dlouho. Víc táhnu nohy po zemi, než chodím. Otec vždycky říkal, že sport je nejlepší po ránu. Na cestu mi hraje hudba. I'm gonna be od Proclaimers. Můj hlas zní hrozně.
Konečně jsem u dveří. Teď se jenom sehnout bez toho abych se nepřekotil. Tác s jídlem totiž leží na podlaze.
"A příště bych prosil nějakou zeleninu." Křičím na zamčené dveře.
Teď už se jen vrátit k posteli a můžu se dát do jídla. Včera jsem to šel hodinu a půl. Byl jsem už trochu unaven.
Nesnáším tenhle hotel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama