my story 11.2

4. ledna 2016 v 16:56 | Ich |  my story 11
pokračování předchozí části

"Ale nějak se ti v tom ztratil ten sen."
"Jo. Ale to je trochu blbý."
"Proč?"
Vzduch najednou rozvíří vůně spáleniny. "Dávej pozor." Oba muži se vymrští a vytrhnou klacky od ohniště.
"Jsou úplně ohořelý."
"Aaaah taková škoda."
"Snad to spraví kečup."
"Jo. Ten pomůže vždycky."
"Jak je to s tím snem?"
"Tak hlavně se nesměj."
"V poho."
"No jak jsem tam ležel a byl jsem mimo, najednou jsem se probral a ta hvězda zářila jasně jak slunce. všude bylo světlo a na mě někdo mluvil. Říkal mi ať jdu za ním. Že se jmenuje Baran, pomůže mi a už se nemusím ničeho bát. Bylo to celý takový divný. No a pak už to nebyl jenom hlas. Z hvězdy se vyklubala ovce. Taková obrovská koule vlny, ze které trčely jenom rohy a čtyři nohy. Přiběhla ke mně nabrala mě na rohy a já přistál přímo na ní. Dál už to bylo mnohem divnější. Odněkud se objevila disko koule, začala hrát hudba a vedle mě se na ovci objevil Bob Dylan. Zpíval The times they are changin a třásl u toho rumba koulemi. Neustále opakoval, abych nešel za světlem a že brzo bude líp. Mám pokračovat?"
"Ne. Tohle myslím stačí."
"Nakonec se z ovce stala zase hvězda, řekla mi, že na mě bude dávat pozor a ať se nebojím usnout, že mě ráno zachrání a že na mě už navždy bude dávat pozor. Tohle je všechno co si z té noci pamatuju. Ale věřím že mě opravdu chrání dodnes."
"To je zajímavý příběh."
"Díky."
"Mohl nás aspoň ochránit od spálených buřtů."
Smích ozývající se od ohniště pokračuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama