b1

6. ledna 2016 v 22:00 | Ich |  cestou domů
6.1.2016
Školo sladká školo, zase se setkáváme. Už mě nenechali doma, a tak jsem tam zase ráno musel. Hlavním tématem všech rozhovorů byly pořád Vánoce, dárky a sníh, který napadl na nový rok. Kdyby aspoň konečně dospěli.
Zbytek dne jsem zase strávil po nákupech. Tentokrát se úkol týkal povánočních slev. Hrozně vtipná věc. V kapse jsem měl akorát sedm set dvacet šest korun. Úkol zněl nakoupit po obchodech tak, aby získaná sleva byla přesně dvě stě sedmdesát čtyři korun. Pokud bych snad nákup přešvihl, musel bych začít další den odznovu. Děsivá představa, hlavně kvůli tomu jak málo jsem měl a že nebyl spolehlivý způsob, jak sledovat kolik přesně jsem na slevách aktuálně ušetřil.
Nejdřív jsem vyrazil do elektra. Hodinu jsem procházel uličky křížem krážem, až jsem nakonec skončil u sluchátek. Ani nevím co budu dělat se sluchátkama, ale byla na nich sleva čtyřicet procent a to je přesně to, co jsem potřeboval. Zbývalo mi stále pět stovek a potřeboval jsem na slevách ušetřit jen sedmdesát pět korun.
Moje další cesta vedla do teska. Možná to byl trochu podvod, ale slevy mají taky. Když jsem nakoupil patnáct jogurtů, na každém se slevou pět korun mohl jsem jít konečně domů. Nejdřív jsem však začal obcházet bezdomovce a rozdávat jogurty. Devět jsem jich rozdal a jeden po mě nakonec hodili zpátky až se rozstříkl po celé zemi, když jsem se svými reflexy hbitě uhnul.
Doma jsem pak odzdoboval stromeček. Nevím proč, ale mamka si nedala říct a počkala, abych jí s tím mohl pomoct. Za to jsem jí nedal jogurt, jak jsem původně chtěl. Akorát taťka jí dal ten svůj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama