3.3.2016
Jsem nemocný. Noha už se uzdravila. Můžu chodit, běhat i skákat. Jen kdybych se nenachladil. V týdnu jsem se snažil dohnat vše, co jsem promeškal kvůli zranění, akorát jsem to přehnal. Za dva dny jsem naběhal venku tolik co normálně za dva týdny. A den nato jsem málem nevylezl z postele. Včera jsem celý den proležel a potil se. Taková ztráta času. Včerejší úkol jsem tak nesplnil a zůstal mi do dneška.
Třicet minut. Tak dlouho ráno trvalo, než jsem vylezl z postele. Dalších patnáct minut, než jsem se vůbec oblekl a skoro hodinu než jsem se nasnídal. Hrůza. Obyčejná chřipka a už si připadám jako mrzák. Bylo poledne než jsem se dal do práce. Karty byly zastrčené vzadu v šuplíku. Máme doma tři balíčky karet a přitom jsme hráli naposledy, když mi bylo sedm. Aspoň jsem měl z čeho stavět. Úkol zněl postavit dům z karet. Celých deset pater.
Přiložit k sobě karty, tak aby celá konstrukce nespadla byl hororový zážitek. Třesoucí se ruce nechtěly poslouchat a rychle ochabovaly. Dům tak rostl patro za patrem jen pomalu. Občas mi patro spadlo celé a já musel začít znova. Nakonec jsem vše dokončil až v osm. Ještě pořád se z toho zotavuju. Aspoň zítra díky nemoci nemusím do školy.