Může za to Rowlingová?

10. prosince 2015 v 9:15 | Ich |  zbytek
Jo pořád jsem ještě neskončil. V minulém článku jsem rozebíral situaci, na kterou jsem narazil. Jistý článek, že dnes čte o deset procent méně dětí. Chtěl bych nastínit jistou jednoduchou hru s čísly a ukázat, že k takovému číslu jde dojít celekem snadno.
Takže před deseti lety četlo o deset procent více dětí? Tak vzhledem k tomu, že před deseti lety studovalo školy jiný počet dětí, než dnes je vše vyjádřeno v procentech. Tak si představme, že mám všeho všudy jen osm dětí a před deseti lety bylo v Čr jen deset dětí. Koho zajímá jaký je skutečný počet. Tak před deseti lety jsem se zeptal všech deseti dětí jestli čtou. Pět řeklo že ano. To je hezké číslo. Dokonce polovina všech dětí. No dnes budu mít lehčí práci. Stačí mi obejít jenom osm dětí. Čtyři z nich čtou? To je pořád polovina. Kde je problém? Tak před deseti lety přece četlo pět dětí a dnes jen čtyři. Co to znamená? Čtyři je přece osmdesát procent z pěti. Můžu říct, že dnes čte o dvacet procent méně dětí? Jistě že ne. Jistě že ano jsme v České Republice. Tady si s procenty mohu dělat co chci a logika nemá právo mi do toho kecat. Logika je sprostá, hnusná a měli by ji zavřít.
Další jednoduchá hra s čísly je zaokrouhlování. Znají to všechny děti. Já si počítal jakou mám mít známku na vysvědčení už ve druhé třídě. Všichni to tedy známe, ale lidé mají tendenci zapomínat na své dospívání a tak vše připomenu. Dejme tomu že sta dětí jich čtyřicet čtyři řeklo, že čte. No před deseti lety to bylo čtyřicet šest dětí. Rozdíl dvou dětí. To je nuda, co s tím? Ooo ano mohl bych vše zaokrouhlit. Čtyřicet šest skočí na padesátku a to druhé číslo dolů na čtyřicet. Teda rozdíl deseti procent. To už by mohlo pobouřit pár horkých hlav. S tím by se už dalo pracovat.
No a ještě by tu byla jedna věc, kterou je třeba zmínit. Některé jevy jsou zcela normální. Jeden den se vyspím dobře. Jiný špatně není na tom nic divného. No a zbytek dní se vyspím ani dobře ani špatně. Co to má společného? Prostě to, že věci v životě mají tendenci být jak na houpačce. Dnes do školy chodí míň dětí, za deset let jich bude zase více. To všechno je zcela přirozené. Všechno se prostě jen točí okolo jakési normální hranice. No dejme tomu, že by někdo začal propagovat čtení knížek. Vydal by úžasnou knížku, kterou by prostě děti musely číst. Nemohli by se bez ní obejít a každé dítě by ji znalo. Četli jste někdy Harryho Pottera? I já přečetl několik dílů a to mě zrovna nenadchl. No stejně tak vím, že Pottera četlo dost lidí, když jsem byl mladší. No a kdy vyšel první díl? 1997? A vycházel dalších čtrnáct let? Je zajímavé, že někteří lidé označují Rowlingovou jako autorku, která přivedla děti zpátky ke čtení. Není tohle divné? Před deseti lety vycházela tahleta knížka, není možné že na jistý čas začalo číst více dětí, než je obvyklé? No ale Harry už nevychází. Další díly nebudou. Co s tím? Není potom přirozené, že tohle to nadšení vyprchá a děti zase nečtou? Není snad normální, že když byla doba kdy děti četly více, musí přijít doba kdy čtou méně? Lidé nejsou roboti, nedokáží číst na povel. Stejně jako ekonomika, která neustále roste a najednou krachne, musí se i čtení knih vrátit do normálu. Tahle regrese je neodvratná a není na ní nic špatného. Proč by to tedy měl být problém?
Tak ještě tak pár článků a dostanu ze sebe všechno. Už aby to bylo
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama