my story 8.1

25. listopadu 2015 v 15:39 | Ich |  my story 8
pokračování předchozí části, teď už sem dávám i první řádek předchozí části, aby vše hezky navázalo :)

Pot mu kape z čela, zatímco podává láhev s pitím postavě ležící na zemi.
Postava se posadí, kostěné prsty se sevřou okolo láhve, odšroubují vršek, kostěná hlava se zakloní a vylije obsah láhve do hrdla. Voda, která protekla celým tělem, se pak vsakuje do horkého písku a rychle mizí.
"Moc děkuji pánové, to mi bodlo. Samozřejmě že jsem všechno viděl. Z leva se přiřítila žlutá žába a vletěla do zatáčky. Ten černej kocour za volantem pak neměl co dělat a nabral to přímo do výlohy."
"Nevím proč, ale já ti z toho nevěřím ani slovo Debussy. Spíš bych řekl, že sis to teď všechno vycucal z prstu a vodíš nás za nos."
"Klid Alfréde. Můžete nám říct víc o té žluté žábě pane Kalci? Třeba jaký druh žáby to byl."
Sedící postava se ještě víc narovná a zabouchá si prsty o kostěnou bradu.
"Taká ta žába, co jich je na ulici plno. Ráno dostanou řidičák a večer už ho zase nemaj. Když jsem se učil řídit já to bylo jinačí. Učitel mě mlátil a ze mě kosti opadávaly. To bylo pořád proč si nedal přednost, jak jsi jí mohl přejet psa nebo kolik myslíš že takové zrcátko stojí. No a pak jsem"
"Jak jako řidičák. Žáby dostávají řidičák automaticky. Děláš si z nás srandu?"
"Klid Alfréde. Neskákej pánovi do řeči. Je to neslušné. Když říkáte žábu, to asi nemyslíte žábu, ale máte na mysli člověka že? Řekněte mi o ní víc. Mě se nemusíte bát."
Muži se na sebe podívají a oba najednou si otřou pot z čela. Velké kruhy v podpáží svědčí o jejich nepohodlí.
"Nechcete si odložit nějaké oblečení. Musí vám být horko."
"Ne jsme tu služebně."
Sedící postava pokýve hlavou.
"Jo žlutou žábu myslím. Takovou tu co si barví vlasy na blond a neručí ani sama za sebe."
"Určitě jsi viděl víc. Značku nebo její auto. Vyklop to Debussy, nebo ti už fakt něco udělám."
"Klid Alfréde. Pan Kalc potřebuje jenom trochu času."
Postava se na chvíli odmlčí a ruka přejede po kostěné hlavě
"Je mi líto pánové. Je to už třináct let. To moje kostečka ta má hlavu pořád dobrou, ale mě už neslouží."
"Lžeš. Jsi proradná kost a já ti nevěřím ani slovo."
"Klid Alfréde. Je tu už opravdu dlouho. Opravdu si už na nic nevzpomenete? Moc by jste mi tím pomohl."
Prázdné oční důlky se upřou na oba policisty a postava zavrtí hlavou.
"Opravdu je mi to líto pánové, ale nepomohu vám."
"Nevěřím ti. Tady je moje vizitka Debussy. Zavolej, pokud si na něco vzpomeneš. A pokud ne já si tě najdu."
"Klid Alfréde. Tak tedy nashledanou pane Kalc."
Kostlivec se znovu položí na ručník a pokračuje v opalování. Dva detektivové odchází z pláže.

Tady bude myslím dobré příběh ukončit :) přišla mi zajímavá představa kostlivce, který se opaluje na pláži a chtěl jsem ji nějak dát život. Pokud se vám příběh líbil/nelíbil rád si to poslechnu :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama