my story 2.5

7. listopadu 2015 v 12:00 | Ich |  my story 2
pokračování předchozí části

Skupina ztratila třetinu členů za dva dny. Prej zbyde víc peněz pro ostatní, kdyby to bylo tak snadný. Větší podíl z ničeho nic neznamená. Leda nás čeká pomalejší smrt než ostatní. Zbytek skupiny se plouží. Po nočním tahu jsou unavení a chtějí spát a strmá pěšina vedoucí z údolí je vyčerpávající.
"Ukážeš mi znova mapu?" S krvácející rukou mě museli vytáhnout nahoru. Nakonec jsme útok přežili jen dva. David a Jirka oba leží pod srázem. Střepiny granátu způsobily větší devastaci než bestie.
"Tahle cesta je mi jasná zrovna po ní jdeme. Ale tyhlety města. V oblasti po nich nejsou ani stopy jenom mě napadá vidíš tady tu zakreslenou osadu?"
"Tuhle myslíš?"
"Tady ta cesta okolo mi nic neříká, ale někde v téhle oblasti kdysi našli zbytky obydlí a hromadu střepů. Taky našli nějaký artefakt. Byl z toho pak boom, ale jen pár lidí ví, kde to našli." Tak se na tom taky víc vidělá. Blbci platí víc, když nevezmeš každého. Pak se chvíli rýpou v zemi akorát když nic nenajdou odmítají zaplatit.
"Je to tam dost prokopané, mohl nás už někdo předběhnout. A pak dál jak vede cesta. Nevím tahle mapa nestačí. Sem snad ještě dojdu, ale dál netrefím bez lepší mapy."
"Pro tohle už zemřelo víc lidí než vůbec myslíte. Tak se snažte ve vlastním zájmu."
Blbec. Kdyby mi mapu ukázal předem mohl jsem se na to ještě vykašlat.
"Pohněte sebou skara. Ještě hodinu cesty a pak se utáboříme."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 8. listopadu 2015 v 1:48 | Reagovat

Někdo nakonec vyhraje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama